Když žák ruší hodinu

Páteční odpolední hodiny bývají ve škole „za trest“. Jedná-li se o výuku hudební nebo

výtvarné výchovy, bývá to ještě horší. Žáci se už vidí doma a učitelé musí vše zvládnout.

Jednoho pátečního odpoledne probíhala hodina hudební výchovy. Paní učitelka se snažila

žáky zaujmout, ale ten pátek… Jeden chlapec, říkejme mu Pavel, se strašlivě nudil. Seděl si

v poslední lavici, rychle si však vymyslel zábavu. Stále vstával a chodil k odpadkovému koši

vyhazovat papírky, které si sám vyráběl. Takto chodil několik minut.

Paní učitelka zprvu nereagovala a čekala, až to Pavla přestane bavit. Ale po chvíli už situace

byla neúnosná a třída čekala, jak si „úča“ poradí.

Učitelka se náhle rozmyslela a Pavlovi při jedné z jeho dalších cest ke koši řekla:

„Pavle, jen si choď, alespoň trochu zhubneš!“

Pavel došel zpět na místo, zrudl a do konce hodiny už nevstal. Byl trochu při těle a slova paní

učitelky ho „uzemnila“.

Co myslíte, jednala učitelka správně? Říká se přece: na hrubý pytel hrubá záplata. Nebo to

učitelka „přepískla“? Jak máme jednat v takové situaci?

Odpověď:

Príde mi to „kto z koho“.

Pri uplatňovaní pravidiel nenásilnej komunikácie sme schopní otvorene a taktne vyjadriť svoje pocity, postoje, názory a priania, a to pozitívne aj negatívne. Vieme si presadiť vlastný cieľ bez toho, aby sme druhej strane ublížili či už fyzicky, alebo psychicky. Snažíme sa o rovnocennú, partnerskú komunikáciu. Nesnažíme sa stupňovať agresiu, ale ani sa stavať do submisívnej polohy.

V prvom rade si potrebujeme uvedomiť a utlmiť  naše momentálne emócie – hnev, frustráciu, neistotu, … . Takže nádych, výdych – aspoň 3x :)

Pripravíme sa tak na vecnú debatu. Môže nám pomôcť technika asertívnej komunikácie.

1. Pomenujte, ako to vnímate z Vášho pohľadu. „Pavle, vidím, že sa snažíš dať najavo, že ťa môj výklad nezaujíma.“
2. Vyjadrite svoje pocity z tejto situácie. „Úprimne, dosť ma to vyrušuje. Mám dokonca pocit, že sa ma snažíš zhodiť pred triedou …“
3. Deklarujte svoju požiadavku, potrebu. “ Chcem ťa požiadať, aby si bral ohľad na mňa aj tých, ktorí ma chcú počúvať …“
4. Vyjadrite, čo sa má stať, alebo zmeniť. „A: Prestaň pobehovať ku košu, alebo akokoľvek vyrušovať. B: Ak to nezvládneš, opusti triedu. C: Mohol by si mi povedať, čo ti vadí na tejto hodine?…“
5. Deklarujte následok. „A: Prejavíš tak rešpekt voči mne aj spolužiakom. B: A ja ti budem musieť dať neospravedlnenú hodinu. C: Pokúsim sa to zmeniť…“

Ak na niekoho v obrane zaútočíme, vyostrujeme konflikt. A ten buď musíme potom riešiť, čo nás bude stáť nemalé úsilie, alebo ostane nevyriešený. A vieme, že neriešený konflikt nezaniká, naopak vnútorne eskaluje a nevyhnutne musí po čase „vybuchnúť“, často pri situáciách, ktoré s týmto nemajú navonok nič spoločné.

Svojím správaním dostala učiteľka žiaka do niekoľkých konfliktov. Ponížila ho pred samým sebou, triedou, učiteľom. Vďaka osvojeniu si pravidiel nenásilnej komunikácie v budúcnosti zložitú situáciu zvládne k spokojnosti všetkých zainteresovaných strán.

Zdá se mi to jako boj „kdo s koho“.

Při uplatňování pravidel otevřené komunikace jsme schopni vyjádřit své pocity, postoje, názory a přání, a to pozitivně i negativně. Umíme prosadit vlastní přání, aniž bychom druhé straně ublížili fyzicky či psychicky. Snažíme se o rovnocennou, partnerskou komunikaci. Nesnažíme se stupňovat agresi, na druhé straně se nechceme dostávat do submisivní polohy.

Nejprve si musíme uvědomit a tlumit své momentální emoce – hněv, frustraci, nejistotu… Takže: nádech, výdech – alespoň třikrát.

Připravíme se na věcnou debatu. Může nám pomoci technika asertivní komunikace.

1. Pojmenujte, jak situaci vnímáte ze svého pohledu. „Pavle, vidím, že sa snažíš dát najevo, že tě můj výklad nezajímá.“
2. Vyjádřete své pocity z této situace. „Upřímně řečeno, dost mě to ruší. Mám dokonce pocit, že se mě snažíš ignorovat před celou třídou…“
3. Vyjádřete svůj požadavek, potřebu. „Chci tě požádat, abys bral ohled na mě i na ty, kteří mě chtějí poslouchat…“
4. Jasně řekněte, co se má stát nebo změnit. „Přestaň stále chodit ke koši a nevyrušuj. Když to nepůjde, běž na chodbu. Mohl bys mi říct, co ti na hodině vadí?…“
5. Formulujte následek. „Projevíš tak respekt ke mně i spolužákům. Budu ti muset dát neomluvenou hodinu. Pokusím se to změnit…“

Jestliže na někoho v obraně zaútočíme, vyostříme konflikt. A ten buď potom musíme řešit, což nás bude stát nemalé úsilí, nebo zůstane nevyřešený. A víme, že neřešený konflikt nezaniká, naopak vnitřně eskaluje a nevyhnutelně musí po čase „vzplanout“, často v situacích, které s tím nemají navenek nic společného.

Učitelka svým chováním uvedla žáka do několika konfliktů. Ponížila ho před ním samým, třídou i učitelem. Díky osvojení si pravidel nenásilné komunikace v budoucnu složitou situaci zvládne ke spokojenosti všech zúčastněných stran.