Čtyřka je taky známka!

Tento příběh se odehrál před lety na víceletém gymnáziu. Jak všichni víme, jedná se o prestižní školu. Někteří žáci neodhadnou své schopnosti a postupně přestávají zvládat zvýšené studijní nároky. Přece jen, v páté třídě to někdy nelze určit.

Situace s žákem Honzou se vyhrotila v kvartě (třídě odpovídající 9. ročníku ZŠ). Honza prospíval z českého jazyka dost špatně, míval trojky, čtyřky, byl celkově slabý, zkrátka z pohledu učitele nestudijní typ, jemuž by bylo lépe na jiné škole.

Mladý pan profesor si pozval Honzovu maminku do školy na pohovor. Vzal si slovo a během několika minut se jí snažil vysvětlit, že Honza není studijní typ a jeho prospěch z češtiny se aktuálně blíží čtyřce. To znamená, že na další studium to moc nevypadá a tak dále. Maminka trpělivě poslouchala, pak se panu učiteli podívala zpříma do očí a řekla:

„Pane profesore, ale čtyřka je taky známka!“

Učitel byl tak překvapen, že se chvíli nezmohl na slovo. Maminka v klidu odešla a Honza dál pokračoval ve studiu i na vyšším gymnáziu. Jeho prospěch se postupně zlepšoval a odmaturoval s vyznamenáním, s dvojkou z češtiny.

Maminka znala svého syna lépe než učitel.

Odpoveď:

Většinou se díváme na známku jako výsledek, kterého dosahuje žák během studia. Již méně si uvědomujeme, že za každou známkou se skrývá víc, než jen správná či nesprávná odpověď.

Známka je často i hodnocením učitele – jeho přístupu k žákovi. Na známky mají vliv také různé okolnosti, které žáka obklopují.

Velmi dobře je uvedeno v článku: …zkrátka z pohledu učitele…“. Je zde popsána jen jedna situace, kdy se setkala matka žáka s učitelem. Nelze blíže posoudit, co vše hrálo v dané chvíli v životě žáka roli a v jaké osobní situaci se nacházel. Z popisu je zřejmé, že rodič měl odlišný postoj než pedagog. Vycházím-li jen z uvedeného, ​​musím přiznat, že matka měla pravdu. Postavila se k situaci věcně. Přijala, že její dítě je momentálně „čtyřkář“ a dala učiteli najevo, že je to jen jeho subjektivní postoj, pokud si myslí, že žák nemá k dalšímu studiu předpoklady.

„Žákovi by bylo lépe na jiné škole.“ Na jaké? Jen proto, aby měl na vysvědčení jedničky, je lepší, aby šel studovat například na automechanika, protože tam není čeština tak náročná? V článku není uvedeno, jaké známky měl tento žák z jiných předmětů. A nevíme ani, jakou profesi tento žák dnes dělá. Možná je ve své profesi úspěšný a možná patří k těm, kteří podávají výkon na čtyřku.

Každopádně, oceňuji přístup matky k výsledkům jejího syna. Reagovala věcně, vzala to jako fakt, i když možná nebyla ze situace nadšená. A asi i to pomohlo Honzovi ke zlepšení jeho prospěchu.

„Maminka znala svého syna lépe než učitel“. A i kdyby ne, dokázala zaujmout praktičtější postoj k problému.