Serotonin – hormon asertivity a sebevědomí

Serotonin se nachází v trávicím systému, krevních destičkách a centrálním nervovém systému. Tvoří se z aminokyseliny tryptophanu, kterou si tělo nedokáže samo vytvořit a musí ji přijímat ze stravy. Strava má tedy velký vliv na hladinu serotoninu. Je zodpovědný za pocit sytosti , pomáhá tělu reagovat na stres, reguluje trávení, termoregulaci, spánek, stav našich kostí.

Nedostatek serotoninu je spojen s depresemi. Může se projevovat smutkem, zhoršením nálady, agresivitou, „člověka nic nebaví“, ale i nechutenstvím nebo poruchami spánku. Nedostatek se může projevit také silnějším sklonem k obavám, strachem z budoucnosti, nedostatkem pocitu štěstí a dobré nálady. Navíc souvisí se svalovým napětím, délkou hojení krvácivých zranění, migrénami a také s příjmem a trávením potravy.

Uvolňování serotoninu nám dodává dobrou náladu, uvádí nás do euforického stavu. Pýcha, hrdost, sebevědomí, vítězství, nadřazenost – to jsou stavy a emoce, které serotonin vyvolává.

V situacích, kdy se cítíme bezpečně a zároveň silnější, lepší, chytřejší, moudřejší, zkrátka schopnější než ostatní, se uvolňuje serotonin, který nás také motivuje k chování, jež nám pomáhá získat respekt ostatních. Pokud nám někdo společensky významný projeví náklonnost nebo uznání, je to pro náš serotonin hnací motor. Už pouhá přítomnost ve společnosti takových lidí zvyšuje naši hladinu serotoninu.

Jeho produkci podporuje také sport, zejména aerobní cvičení, jako je běh, plavání, jízda na kole nebo posilování. Pomáhá také pobyt na slunci.

Sociální sítě mohou výrazně ovlivnit aktivitu serotoninu. Prohlížení příspěvků jiných lidí může způsobit, že budete mít sklon k depresi. Sociální sítě nás vystavují neustálému sociálnímu srovnávání. Náš mozek to dělá automaticky. Pokud je výsledkem našeho srovnávání to, že si připadáme méně atraktivní, chudší, ošklivější, méně sledovaní, méně úspěšní a méně šťastní, pak se v nás serotonin netvoří a výsledkem je nespokojenost až deprese.